Riesneralm je středně velké lyžařské středisko na západě Štýrska. Nachází se tak trochu bokem. V jeho blízkém okolí není žádné větší město, jenom údolíčka poseté menšími vesnicemi. Riesneralm tak láká své návštěvníky na krásné přírodní scenérie. Většina z téměř 30 kilometrů sjezdovek je obklopená nádhernými hustými lesy. Sjezdovky zde mají na výběr ze všech obtížností i když nejvíce jsou zastoupeny ty modré a v to v celkové délce 20 kilometrů.

Samozřejmostí je prvotřídní vybavení a pečlivá údržba sjezdovek rolbami. Návštěvníkům zde pak slouží tři sedačkové lanovky a dva velké vleky. Cena za jeden den lyžování pro dospělého je 35 euro a pro dítě polovinu, což je pořád o něco méně než v největších střediscích.

(Pokračování textu…)

Köflach je větší městu zhruba ve středu Štýrska blízko hranic s Korutanskem. Trvale zde žije 9 757 obyvatel (k 1. lednu 2011) a jedná se o největší město v okrese Voitsberg. Nadmořská výška obce je 449  metrů. Nedaleko se nachází vesnička Piber, která je proslulá svým hřebčínem. Ten se zaměřuje na chov proslulých bílých koní – lipicánů.

Pokud vás zajímá původ jméno města Köflach, tak to se dá přeložit jako: „Tam kde je mnoho jeskyní“ (kovel, kuvel, govel = jeskyně).

Právě zdejší jeskyně se staly útočištěm pro člověka již v mladší době kamenné. Nejznámější jeskyní s vykopávkami je Zigöllerkogel.

(Pokračování textu…)

Grundlsee je vysokohorské jezero ležící v nadmořské výšce 708  metrů v štýrské části Solné komory. Nachází se na jižním konci pohoří Toten Gebirges. V blízkosti jsou ještě dvě menší jezera, na východě je to Toplitzsee a na západě Kammersee. Z měst se poblíž nachází známého lázeňského letovisko Bad Aussee. Přímo na západním břehu jezera je pak situována stejnojmenná obec Grundlsee (o které jsme také psali).

Jezero má úzký podlouhlý tvar a je sevřené lesy a skalními stěnami, což je ostatně u těchto horských jezer typické. Rozloha jezera je 4,22 km² přičemž je dlouhé 5,7 km a široké 0,9 km. Tyto úctyhodné rozměry z něj činí největší jezero ve Štýrsku. Přítoky jezera tvoří malé říčky Toplitzbach, Stimitzbach a Zimitzbach. Odtok je pak jediný a to říčka Grundlseer Traun.

(Pokračování textu…)

Mariazell je malé městečko na samém severu Štýrska, těsně u hranic se spolkovou zemí Dolní Rakousy. Trvale zde žije 1 508 obyvatel (k 1.lednu 2011). Nadmořská výška města je 868 metrů nad mořem. Mariazell se nachází v oblasti severních Vápencových Alp (Türnitzer Alpen), severovýchodně od známého údolí Fadental.

Ačkoliv se jedná o velmi malé městečko, tak je Mariazell poměrně hodně známý. Jedná se totiž o nejvýznamnější poutní místo Rakouska a také o jednu z nejvýznamnějších mariánských svatyní střední Evropy.

Poutníci sem proudí za bazilikou Mariazell, která uchovává sošku Panny Marie ze 13. století, jenž je označována jako Magna Mater Austriae (neboli Velká Matka Rakouska). Bazilika i socha Panny Marie mají dlouho historii. Sošku sem údajně přinesl mnich Magnus z benediktinského kláštera Svatého Lambrechta v 12. století. První kostel Mater Gentium Slavorum zde nechal vybudovat kolem roku 1200 kníže Vladislav Jindřich, který tak chtěl poděkovat za své uzdravení z nemoci. V roce 1370 daroval král Ludvík Veliký jako poděkování za vítězství nad náboženskými odpůrci města Mariazell z východu Kapli milosti (Gnadenkapelle).

(Pokračování textu…)

Kostel svatého Vavřince

Gleisdorf je středně velké město s 5.698 obyvateli (k 1. lednu 2011) ve východním Štýrsku. Nachází se asi 21 km východně od Grazu. Obec se je situována v okrese Weiz v údolí Raab a je důležitým dopravním uzlem.

Město bylo osídleno už ve starověku. Římané zde měli důležitý tábor až někdy do 3 století našeho letopočtu. První písemná zmínka o obci Glaisdorf pochází z roku 17. Září 1229. Podle dochovaných záznamů pak v zápětí, v roce 1284 získalo město práva trhu. V roce 1532 město oblehli Turci, kteří dobili opevnění, jenž si místní obyvatelé zbudovali kolem kostela Svatého Vavřince.

Další století už byla naštěstí mnohem klidnější. Hodně se zde stavělo a vrcholem se stala železnice, která sem byla přivedena v roce 1872 a znamenala pro město dosud nevýdaný rozvoj. Další dopravní tepnou se pak v roce 1970 stala dálnice, která vede na jižním okraji města.

Město má velmi pěkné historické jádro soustředěné kolem menšího náměstí (Hauptplatz). Dominantou města je farní kostel svatého Vavřince, jehož dnešní podoba pochází z přestavby z provedené mezi lety 1648 až 1672. Kostel je velmi velký a má hned pět lodí. Hlavní oltář (1894) obsahuje obraz církve svaté a jeho autorem je August von Wörndle. Druhou významnou církevní stavbou je kostel Svaté Marie, který se nachází asi půl-kilometru směrem na západ. Krásná je i zdejší radnice.

(Pokračování textu…)

Leoben je okresní město ve středu Štýrska. Leží na řece Mura, na jižním úpatí Ennstalských Alp, v nadmořské výšce 541 metrů. Metropole Graz je odtud vzdálena 46 km severozápadně. Trvale zde žije 24.600 obyvateli (k 1. lednu 2011), což ho činí druhým největším městem Štýrska. Leoben je známé jako univerzitní město, protože zde sídlí Montanuniversität Leoben. Vyhlášený je také zdejší pivovar Göss, ve kterém se vyrábí v Rakousku velmi oblíbené pivo Gösser.

První písemná zmínka o obci pochází už z roku 904, kdy se o ní hovořilo ještě jako o „Liupina“. Další historickou památkou je nápis na zdi kostela Sv. Jakuba upozorňující na „Fórum Liuben“. Významně se do historie obce zapsal český král Přemysl Otakar II., který Leoben někdy kolem roku 1261 povýšil na město. Záznam z kroniky z roku 1314 pak už o městu hovoří jako o významném centru obchodu s železem.

(Pokračování textu…)

Trieben je městečko s 3.481 stálými obyvateli (k 1.1.2011) v okrese Liezen na západě Štýrska. Město leží na důležité silnici B114 přes Triebenerské Taury do Paltental v Murtalu. Nadmořská výška obce je 708 metrů. Trieben je oblíbeným turistickým cílem a z návštěvníků žije i zdejší ekonomika.

V městě sídlí organizace Trachtenverein D’Triebenstoana založená v roce 1959, která se snaží o podporu a zachování tradiční kultury a zvyků Štýrska.

Zajímavostí je, že obec byla v roce 2008 de facto vytunelovaná. To abyste věděli, že se podobné věci nedějí jenom u nás. Zdejší zastupitelé udělali za krátkou dobu dluhy víc než 30 milionů euro, což je násobně více, než jak jsou zadlužená například velká města (v přepočtu na jednoho obyvatele). V důsledku toho byla městská rada rozpuštěna a byl sem povolán správce, který má dluh restrukturalizovat a postupně se ho snažit umořit.

(Pokračování textu…)